Pralesy, zvláště tropické deštné pralesy, jsou považovány za zásadní ekosystémy, které hrají klíčovou roli ve stabilizaci globálního klimatu. Avšak, odlesňování a lesní požáry pokračují v ničení těchto kritických ekosystémů. Nedávná data z roku 2022 ukazují, že tropické oblasti zaznamenaly 10% nárůst ztráty primárního pralesa ve srovnání s předchozím rokem, což představuje ztrátu 4,1 milionu hektarů, ekvivalent 11 fotbalových hřišť za minutu12.
V Brazílii, která je domovem významné části Amazonie, vedlo nedávné extrémní sucho k tomu, že hladina vody v hlavním říčním přístavu v regionu dosáhla nejnižšího bodu za posledních 121 let3. Požáry také představují značné nebezpečí. V srpnu byl svolán summit zemí Amazonie, který vedl k vytvoření Belémské deklarace. Tato deklarace založila důležité spojenectví proti odlesňování a zdůraznila potřebu mezinárodní spolupráce a výzkumu ke snížení rizika požárů a k podpoře udržitelného využívání půdy4.
Ačkoli tropické deštné pralesy pokrývají méně než 7% zemského povrchu, jsou domovem přes poloviny všech rostlinných a živočišných druhů světa. Od roku 1970 bylo vykáceno významné procento Amazonie. A mezi lety 2001 a 2019 ztratila Brazílie přibližně 218,000 čtverečních mil lesa5.
Dopady Pokračujícího Odlesňování:
Pokud nebude odlesňování zastaveno nebo výrazně zpomaleno, můžeme čelit následujícím vážným dopadům:
Ztráta biodiverzity: Ztráta přirozených stanovišť ohrožuje mnoho druhů rostlin a zvířat, přičemž některé druhy mohou být dokonce ohroženy vyhynutím.
Klimatické změny: Odlesňování přispívá ke globálnímu oteplování tím, že zvyšuje emise skleníkových plynů a snižuje schopnost lesů pohlcovat oxid uhličitý.
Ztráta půdy a eroze půdy: Odstraněním stromů a vegetace se zvyšuje riziko eroze půdy, což může vést k ztrátě úrodné půdy a zhoršení kvality vody.
Sociální a ekonomické důsledky: Odlesňování může mít dopad na místní společnosti a ekonomiku regionu, zejména na domorodé obyvatelstvo, které je závislé na lese pro své obživy a kulturní identitu.
Potravinová bezpečnost: Někteří tvrdí, že více půdy je potřebné pro zemědělství a chov dobytka, ale ztráta lesů může paradoxně ohrozit potravinovou bezpečnost.
Zdravotní důsledky: Odlesňování může také přispívat ke šíření infekčních nemocí tím, že mění ekosystémy, které mohou být hostiteli pro patogeny.
Globální cíle týkající se klimatu: Neúspěch v řešení odlesňování může ohrozit schopnost globálního společenství dosáhnout cílů stanovených v Pařížské dohodě týkající se omezení globálního oteplování.
Z těchto důvodů je nyní více než kdy jindy nezbytné posílit globální úsilí o ochranu pralesů a podporovat udržitelné lesnické a pozemkové managementové praxe, které mohou pomoci zvrátit tento znepokojivý trend.
Zdroje:
- Mongabay. (2022). “New data show 10% increase in primary tropical forest loss in 2022.”
- World Resources Institute. (2022). “The Latest Analysis on Global Forests & Tree Cover Loss.”
- Reuters. (2023). “Amazon River falls to lowest in over a century amid Brazil drought.”
- ScienceDaily. (2023). “Wildfires threaten environmental gains in climate-crucial Amazon.”
- Toner Buzz. (2023). “Deforestation Facts and Statistics 2023 [Global Data].”
Naději na zastavení tohoto ničivého trendu může přinést pouze koordinované a odhodlané globální úsilí. Je to naléhavá výzva, která vyžaduje okamžitou akci.
